Když se fotovoltaika využívá na zemědělské půdě

Naše země byla za socialismu potravinově soběstačná a díky dostatku zemědělské půdy tu bylo možné pěstovat řadu plodin. V poslední době se však v krajině objevují poměrně často panely fotovoltaických elektráren, které mohou zabírat poměrně velkou plochu, a jestliže se vybudují na zemědělské půdě, připadá mi to jako vytloukání klínu klínem. Na jedné straně levná výroba elektřiny a na straně druhé ztráta úrodné půdy pro pěstování ovoce, zeleniny, obilovin či luštěnin.

Existuje však řešení, které si dokáže poradit s oběma fenomény. Agrivoltaika. Co si pod tímto pojmem představit?

Agrivoltaika je systém výstavby fotovoltaických panelů na zemědělské půdě, a to tak, že se panely nachází vysoko nad zemí na speciálních stojanech. Lze tedy půdu obdělávat a zároveň tu vyrábět elektřinu. Jsou-li panely umístěné v dostateční výšce nad zemí, aby tudy mohla projíždět zemědělská technika, a jsou-li panely ukotvené bezpečně, aby někoho pádem nezranily, máme tu perfektní využití zemědělských ploch v různých částech země, nezávisle na nadmořské výšce a typu zemědělské půdy.

Podmínkou k provozu agrivoltaiky je kromě stavebního povolení FVE pouze dostatek slunečního svitu, tedy nezastínění panelů nějakými stavbami, vzrostlými stromy apod. A samozřejmě bezpečná elektrotechnika, která odpovídá současným bezpečnostním předpisům, přičemž jí instalují skuteční odborníci.

Na agrivoltaiku se vztahují státní dotační programy AgriFVE a lze je uplatnit například na plochách ovocných sadů či dokonce chmelnic. Když jsem bydlel v Žatci a dojížděl odtud za prací do Prahy, autobusová linka míjela chmelnice na Žatecku a tak jsem zavzpomínal na svou chmelovou studentskou brigádu, která by dnes mohla být pestřejší o výskyt fotovoltaiky, která zefektivňuje využívání úrodných ploch a může nabídnout lepší hospodářské výsledky soukromých zemědělských subjektů.